Výzvy a příležitosti pro žurnalistiku v bulharském mediálním ekosystému COVID-19
30. 11. 2022
Pandemie koronaviru SARS-CoV-2 postavila před novináře po celém světě zásadní výzvy, včetně nových hrozeb pro svobodu médií, bezpečnost a novinářskou praxi. Lada Trifonova Price a Vesislava Antonova se ve svém článku v odborném žurnálu Journalism Practice zaměřují na dopad zdravotní krize způsobené virem COVID-19 na média v Bulharsku, jakožto v zemi s „demokratickým deficitem”, ve které byla svoboda tisku vážně ohrožena již před pandemií.
V době realizace výzkumu se Bulharsko nacházelo na 111. místě v každoročním indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic (2020), což byla již třetí rok po sobě nejnižší pozice v rámci Evropské unie. Velká část médií v zemi byla financována lidmi s politickými a ekonomickými vazbami. Ovládnutí médií státními a soukromými zájmy eliminovalo jejich svobodu, ztěžovalo nezávislou žurnalistiku a zpravodajská média byla do značné míry rozdělena na provládní a protivládní.
Předkládaná studie zkoumá, jak pandemie koronaviru a s ní spojená omezení ovlivnila novinářskou praxi a jak novináři, resp. zpravodajská média reagovali a přizpůsobili se tlakům v roce 2020. Výzkumný vzorek obsahoval 17 bulharských vydavatelů a novinářů z 11 celostátních a regionálních médií. Metodou sběru dat byly polostrukturované kvalitativní rozhovory, jež byly provedeny v dubnu 2020.
Zjištění z polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky médií ukazují, že to byla právě nezávislá média, která nesla hlavní tíhu krize. Média, která jsou závislá na majitelích a sponzorech, unikla pandemii téměř bez újmy, zatímco nezávislá, kritická média, jež se odvážila zpochybnit autority, zaplatila vyšší cenu a bojovala o přežití v obtížných podmínkách, doufala v obnovení svých příjmů z reklamy, musela se spoléhat na externí podporu od nadací a obávala se o svou budoucnost. V tomto smyslu je zřejmé, že pokles příjmů z reklamy ještě více znejistil situaci svobody tisku a nezávislých médií, která se v krizi nacházela již před pandemií a nezávislá média čelila, pokud ne „zániku”, tak velmi náročné situaci.
Pandemie zasáhla všechna bulharská média, ale zejména ta, která se spoléhala na to, že čtenáře osloví pouze prostřednictvím tištěných exemplářů prodávaných ve stáncích. Právě tato média, která pomalu aplikovala udržitelné digitální strategie, byla nucena začít je rozvíjet během pandemie - a to ve velmi krátkém čase a s omezenými finančními zdroji.
Výsledky studie ukazují, že kromě stávajících výzev pro svobodu tisku se bulharští novináři během pandemie setkali s novými omezeními, která jim bránila účastnit se osobně událostí a informovat o nich, včetně zpoždění ze strany oficiálních institucí, které poskytují zásadní informace a odmítnutí respondentů účastnit se důležitých aktuálních oficiálních pořadů. Z výpovědí je také zřejmé, že podobně jako novináři v jiných zemích se i bulharští novináři stavěli do zodpovědné, ale také zranitelné pozice. Navzdory ztíženým podmínkám nalezly nezávislé mediální organizace mnoho inovativních postupů při práci s publikem toužícím po spolehlivých zprávách a informacích v reálném čase, včetně zavádění nového obsahu a formátů žurnalistiky, jejichž cílem bylo pomoci občanům a redakcím překonat krizi. Mezi tyto postupy patří např. řada nových rubrik, rozhovory s odborníky, specializované podcasty o pandemii nebo každodenní e-mailové zpravodaje.
Navzdory ztíženým podmínkám se objem zpráv v nezávislých médiích dramaticky zvýšil, stejně jako zájem čtenářů. To odpovídá vzorci, který byl zaznamenán ve většině zemí po celém světě a který je charakteristický pro ekologii krizové komunikace. Mnoho účastníků výzkumů zopakovalo, že publikum aktivně vyhledávalo informace o pandemii ze zdrojů, jež dobře zná a kterým důvěřuje.
Vzhledem k náročné politické a ekonomické situaci v bulharských médiích, omezením investigativní žurnalistiky a klesajícímu počtu nezávislých médií je jednou z cest, jak tuto situaci řešit, aby vysokoškolské instituce v zemi investovaly do kvalitního novinářského vzdělávání, zatímco novinářská obec může podniknout aktivní kroky a sjednotit se v požadavcích na spravedlivé odměňování od svých zaměstnavatelů s návratem solidnějších příjmů z reklamy.
V závěru studie autorky uvádějí, že mezi nejdůležitější poučení, které si nezávislá média z pandemie odnesla patří snaha udržet vysokou kvalitu žurnalistiky, rychle přizpůsobovat své produkty poptávce čtenářů a nebát se experimentovat a zavádět změny. A přesto, že rozhovory naznačují další úpadek svobody médií, který pravděpodobně v budoucnu žurnalistiku a mediální podnikání v Bulharsku postihne, nacházejí i silné stránky odolnosti a odhodlání novinářů, resp. redakcí sloužit svým čtenářům. Nezávislá média hledají způsoby, jak po pandemii přežít, inovovat a růst.
30. 11. 2022 | Autorka: Natálie Pančochářová
