Pandemie koronaviru jako kritický okamžik pro digitální žurnalistiku
15. 7. 2022
Od začátku pandemie/epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020 musely mediální organizace rychle restrukturalizovat své pracovní procesy a postupy. Redakční porady nahradily videokonference, rozhovory s respondenty se prováděly prostřednictvím služby Zoom, novinářům se ztížil přístup ke zdrojům informací a byli nuceni změnit obsah zpravodajství. Veřejné debatě začala dominovat pandemie/epidemie a její dopad do každodenního života. Současně se proměnilo i chování publika, jelikož pandemie měla dopad na konzumaci zpravodajství, která se dramaticky zvýšila.
Autoři Thorsten Quandt a Karin Wahl-Jorgensen uvádějí argumenty, proč by měla být koronavirová pandemie vnímána jako kritický okamžik pro žurnalistiku – moment značného významu a přehodnocení minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
Kritický okamžik charakterizují jako bod zlomu, kdy se některé procesy a vývoj zastaví. Některé podstatné aspekty, problémy, postupy, aktéři či interakce se stanou pozorovatelnými, včetně těch, které mohly být dříve přehlíženy.
Tento pohled může odhalit několik současně se vyskytujících, částečně se překrývajících a v některých případech i paradoxních vývojů: může jít o bod obratu; transformaci; zesilovač; výchozí bod nebo destrukci.
Jako bod obratu může krize sloužit ke změně směru probíhajícího vývoje nebo k úplnému zvratu strategií na základě přehodnocení ve světle změněné situace. Výrazný nárůst online zpravodajství a problémy tisku během pandemie mohly urychlit rozhodnutí ve prospěch inovativních a nových online podniků – případy tradičního tisku, který se potýkal s problémy, byly téměř celosvětové.
Tyto boje a změny v žurnalistice šly často ruku v ruce s transformačními procesy: zpravodajské organizace využívaly pandemii ke změně složení zaměstnanců, k větší „virtuální“ spolupráci a práci z domova nebo k posílení svých internetových stránek ve prospěch tisku.
V některých případech pandemie posloužila jako zesilovač či urychlovač procesů, které byly zahájeny již dávno před pandemií. Kupříkladu když byla využita jako záminka ke snížení počtu zaměstnanců nebo pro již plánované změny pracovních podmínek. V některých státech a regionech výrazně vzrostl počet extremistických útoků vůči novinářům, ať už v podobě nenávisti na internetu nebo fyzických hrozeb během práce v terénu.
Krize však byla některými vnímána také jako výchozí bod pro něco nového: pandemie otevřela příležitosti pro některé formy zájmové žurnalistiky, dala vzniknout novým novinářským projektům a start-upům a poskytla novinářům nové dovednosti a zdroje informací.
Zrod nového však často znamenal destrukci starého: koronavirová krize totiž zničila i ekonomickou základnu některých novinářských podniků.
Mimo jiné pandemie vyvolala nové výzvy uprostřed rostoucího napětí v oblasti svobody tisku, kdy ochránci svobody slova a médií varují před nebezpečím potlačování ze strany autoritářských vlád a perzekuci kritických hlasů. Posílila se účast publika na internetových fórech a sociálních médiích. S tím však souvisí i vznik „temných platforem", jako jsou 8kun a Gab, jež sehrály klíčovou roli v šíření konspiračních teorií a dezinformací o různých tématech – od původu koronaviru SARS-CoV-2 až po bezpečnost a nutnost očkování.
Pandemie/epidemie onemocnění COVID-19 potvrdila význam žurnalistiky jako svého druhu společenské instituce a ukázala, že nemůže být izolována od vnějších tlaků, před kterými je nezbytné ji chránit, aby bylo zaručeno fungování demokratických společností.
Zatímco některé z těchto proměn odrážejí dočasnou reakci na krizi, jiné budou mít pravděpodobně trvalý dopad. Na tomto pozadí může být koronavirová krize kritickým momentem nejen pro digitální žurnalistiku, ale také pro další novinářský výzkum.
15. 7. 2022 | Autorka: Natálie Pančochářová
