Vizuální obsah jako součást dezinformací o koronaviru
4. 3. 2021
Podle výzkumu zaměřeného na dezinformace o koronaviru bylo zjištěno, že vizuální obsah slouží nejčastěji k podpoře falešných nebo zavádějících tvrzení. V dalších případech mohou obrázky či videa zdůrazňovat určité prvky výroku. Zároveň také přitahují pozornost a napomáhají šíření dezinformací po sociálních sítích. V menším množství bývá vizuální obsah podvodně využit tak, aby si veřejnost myslela, že se jedná o oficiální dokument vydaný vládou nebo zdravotnickými organizacemi.
V souvislosti s infodemií bylo pozorováno množství vizuálního obsahu, který často doprovází dezinformace a může hrát významnou roli v účinnosti a dopadu dezinformací na společnost. Výzkum zaměřený na funkce vizuálního obsahu v dezinformacích provedl analýzu 96 sdělení zveřejněných v první čtvrtině roku 2020. Ve většině případů přitom samotné vizuály nebyly lživé či zavádějící, ale sloužily k podpoření takových tvrzení.
V rámci výzkumu byly pozorovány tři odlišné funkce obrázků a videí v dezinformacích. Ve více než polovině zkoumaných případů sloužily jako důkaz jednotlivých tvrzení. Někdy byl vizuální obsah záměrně upraven, aby dokazoval nepravdivé nebo zavádějící informace. Většinou se však jednalo o obrázek či video, které nebylo nijak upraveno, ale bylo vytrženo z kontextu, aby podpořilo dezinformaci.
Druhou pozorovanou funkcí bylo selektivní zdůraznění nebo ilustrace určitých prvků tvrzení. Podle výzkumníků v tomto případě vizuální obsah slouží k přilákání pozornosti publika a lepšímu šíření dezinformací na sociálních sítích. Z předchozích výzkumů vyplývá, že obrázky napomáhají lepšímu zapamatování a pro příjemce je snadnější zpracovat vizuální informaci než tu verbální. Samotný vizuální obsah přitom nemusí být dezinformací, ale slouží pouze jako její ilustrace.
Zhruba v 9 % případů byl vizuální obsah využit k tomu, že se s jeho pomocí autoři dezinformací vydávali za oficiální úřady (vizuálním formátem často připomínal oficiální dokumenty). V tomto případě se jedná o podvodný obsah.
Zdroje:
- Vaccari C., Chadwick A. Deepfakes and Disinformation: Exploring the Impact of Synthetic Political Video on Deception, Uncertainty, and Trust in News. Social Media + Society 2020. doi:10.1177/2056305120903408.
- Brennen JS, Simon FM, Nielsen RK. Beyond (Mis)Representation: Visuals in COVID-19 Misinformation. The International Journal of Press/Politics 2021; 26(1): 277-299.
4. 3. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
