Interpretace válečných metafor v hlavních zpravodajských relacích
20. 1. 2021
Vojenská terminologie spojená s onemocněním COVID-19 se v českém mediálním prostoru objevila v období od ledna do října 2020 více než 180 tisíc krát. V kvalitativní analýze jsme se zaměřili na výskyt vytipovaných výrazů z vojenské terminologie u moderátorů, redaktorů a reportérů třech televizních stanic (České televize, TV Nova, TV Prima). V období od 15. září do 30. listopadu 2020 bylo v hlavních zpravodajských relacích (Události, Televizní noviny, Hlavní zprávy) použito 262 výrazů spojených s válečnými metaforami a koronavirem.
Lakoff a Johnson (2002) tvrdí, že se válečné metafory dostaly za hranici mediálního diskursu do každodenní komunikace, což ukazují na metaforickém schématu, že spor / argumentace je válka, kde se dá buď vyhrát, nebo prohrát. „U metafory SPOR/ARGUMENTACE JE VÁLKA jsme viděli, že výrazy z válečného slovníku, např. zaútočit na postavení, neobhajitelný, strategie, nová útočná linie, zvítězit, získat terén/půdu atd., vytvářejí systematický způsob řeči o bitevních aspektech sporu a argumentace. Když těchto výrazů používáme při řeči o sporech a argumentacích, není náhoda, že znamenají právě to, co znamenají. Část pojmové sítě bitvy charakterizuje částečně i pojem sporu/argumentace – a jazyk s tím jde ruku v ruce.“ (Lakoff a Johnson, 2002: 19)
Válečné metafory slouží novinářům jako rámce (Reese, 2003), které mohou zdůraznit význam sdělení, pokud mají za cíl demonstrovat závažnost situace. To se v určité míře vyplatí, může to totiž pomoci k tomu, aby příjemci sdělení, v tomto případě televizní diváci, porozuměli důležitosti dané informace a díky pudu sebezáchovy se řídili tak, aby nedocházelo ke zhoršení situace. Flusberg, Matlock a Thibodeau (2018) tvrdí, že užívání válečných metafor může zapříčinit pocit úzkosti a strachu, protože vyvolávají v lidech riziko ztráty. Pro nemocné to může být i demotivační.
20. 1. 2021 | Autoři: Veronika Macková, Victoria Nainová, Alice Němcová Tejkalová, Václav Moravec, Eva Frašková
