Ústřední krizový štáb

Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací (§ 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, krizový zákon, dále jen KZ). Patří do systému Bezpečnostní rady státu. Složení a činnost tohoto orgánu upravuje Statut Ústředního krizového štábu. Ten schvaluje vláda. Štáb má vlastní jednací řád, který schvaluje Bezpečnostní rada státu.

Ústřední krizový štáb patří mezi pracovní orgány Bezpečnostní rady státu. Na rozdíl od šesti stálých pracovních výborů Bezpečnostní rady státu je Ústřední krizový štáb nutno pro zahájení jeho činnosti aktivovat. Osobou, která může podat návrh na aktivaci štábu, je kterýkoliv člen vlády. Rozhodnutí o aktivaci pak činí předseda vlády. V době nepřítomnosti předsedy vlády v ČR nebo z jiných závažných důvodů rozhoduje o aktivaci štábu „první místopředseda vlády nebo  jiný předsedou vlády pověřený místopředseda“ (čl. 3 Statutu Ústředního krizového štábu). Ústřední krizový štáb může působit buď v gesci Ministerstva obrany (případy vnějšího vojenského ohrožení ČR, plnění spojeneckých závazků v zahraničí, účast ozbrojených sil ČR na mezinárodních mírových operacích) nebo v gesci Ministerstva vnitra (blíže viz čl. 7 odst. 1 písm. b) Statutu Bezpečnostní rady státu).

Ústřední krizový štáb nepřebírá pravomoci ministerstev či správních úřadů. Úkolem štábu je připravovat návrhy řešení krizových situací, koordinovat, sledovat a vyhodnocovat realizaci opatření vlády, ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků. Zároveň štáb „poskytuje podporu činnosti orgánům  krizového  řízení  územních  správních  úřadů  a  orgánům  územních samosprávných celků“ (čl. 2 odst. 4 Statutu Ústředního krizového štábu).

Složení členů štábu je přesně dané (čl. 4 Statutu Ústředního krizového štábu). Tvoří jej především náměstci ministrů všech ministerstev (s výjimkou ministra spravedlnosti). Dále je členem předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu, vedoucí Úřadu vlády ČR a zástupce Asociace krajů ČR. Předseda vlády jmenuje předsedou štábu buď někoho z členů vlády nebo z členů štábu.

V rámci Ústředního krizového štábu se zřizují i odborné pracovní skupiny a operační centra. Na základě Statutu se zřizuje pracovní skupina pro koordinaci krajů, pracovní skupina pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji (nákupy), pracovní skupina pro distribuci (logistiku) věcných zdrojů (čl. 8 Statutu Ústředního krizového štábu). Na základě Jednacího řádu se zřizuje rovněž mediální skupina a mohou být zřízeny i pracovní skupiny ad hoc (čl. 5 Jednacího řádu Ústředního krizového štábu). Operačním centrem je buď pracoviště Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany (čl. 8 odst. 6 Statutu Ústředního krizového štábu, čl. 7 Jednacího řádu Ústředního krizového štábu).

Pracoviště štábu určuje dle gesce buď Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany. Zvláštní požadavky na toto pracoviště stanoví Statut v čl. 9.

Zdroje:

1. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění účinném od 1. 8. 2017 do 31. 12. 2021.
2. Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném od 1. 1. 2011.
3. Statut Bezpečnostní rady státu. Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 9. července 2014 č. 544 ve znění usnesení vlády ze dne 10. května 2017 č. 360, usnesení vlády ze dne 18. dubna 2018 č. 247, usnesení vlády ze dne 10. července 2018 č. 457 a usnesení vlády ze dne 24. října 2018 č. 692.
4. Statut Ústředního krizového štábu. Příloha usnesení vlády ze dne 21. září 2020 č. 954.
5. Jednací řád Ústředního krizového štábu. Příloha k usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 27. dubna 2009 č. 12.
6. Oficiální informace.