Očkování (vakcinace) proti COVID-19

Očkování je jedním z nejúčinnějších prostředků v boji proti infekčním onemocněním. Jeho podstatou je podání očkovací látky (vakcíny), která obsahuje neživý nebo živý oslabený patogenní mikroorganismus (virus, bakterie) nebo jeho části (tzv. antigeny). Tím se u člověka vyvolá tvorba ochranných protilátek a tvorba potřebných buněk imunitního systému (paměťové buňky), které chrání proti danému onemocnění. Imunitní systém člověka se naučí patogenní mikroorganismy nebo jejich části rozpoznávat a očkovaná osoba by tak měla být chráněna před infekcí nebo alespoň před závažným průběhem onemocnění v případě, že se setká s původcem infekčního onemocnění [1,2].

Na stejném principu je založeno i očkování proti onemocnění COVID-19. Existuje několik typů vakcín, přičemž v ČR používané (a Evropskou lékovou agenturou schválené) patří mezi ty, jejichž principem je doručení části RNA viru SARS-CoV-2 do lidské buňky. Tento úsek RNA kóduje specifickou bílkovinu, která je přítomna na hrotu virové částice. Lidská buňka tuto bílkovinu, která je sama o sobě neškodná, vytvoří a vystaví na svém povrchu. Imunitní buňky se naučí, že tato bílkovina je člověku cizí, a zapamatují si její strukturu. Při setkání s opravdovým virem tak imunitní systém člověka reaguje na nákazu mnohem rychleji a efektivněji a obvykle nedovolí viru se v organizmu významněji rozšířit a napadat jeho buňky [2,3]. Obvyklou a přirozenou součástí očkování bývají i mírné vedlejší účinky, např. únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota. Velmi vzácně byly hlášeny i závažné nežádoucí příhody, zejména tvorba krevních sraženin. Přínos očkování však podle Evropské lékové agentury stále vysoce převažuje možná rizika [4].

Účinnost očkování není nikdy stoprocentní, u každé vakcíny existuje určité procento jedinců, kteří nejsou před vznikem onemocnění ochráněni. Téměř vždy je však průběh nemoci mírnější a neohrožuje dotyčného na životě; tím je zmírněn i počet osob vyžadujících hospitalizaci a nevzniká tlak na nemocnice a jejich kapacity. U vakcín proti COVID-19 používaných v EU je uváděna účinnost v rozmezí 70 až 95 %, přičemž plné imunity je dosaženo až přibližně po 2 týdnech od aplikace (v případě vakcín s dvoudávkovým schématem od aplikace druhé dávky) [5–8]. Osoby, u kterých přesto dojde k symptomatickému onemocnění, jsou v 90 % chráněny proti vážnému průběhu onemocnění a hospitalizaci [9]. Jak však ukázala praxe, míra ochrany v čase klesá [10]; nicméně i tak vakcíny poskytují významnou ochranu zejména proti vážnému průběhu onemocnění. Imunitu lze prostřednictvím další dávky [11] – k aplikaci třetí dávky zejména v rizikových částech populace během podzimu 2021 přistoupila velká část evropských států, mj. i na šířící se varianty delta a později omikron.

Část lidí však nemůže očkování podstoupit, například z vážných zdravotních důvodů. Právě pro tyto osoby je důležité, aby očkování podstoupila co největší část zbývající populace. Při dosažení určité úrovně proočkovanosti vzniká tzv. kolektivní imunita, kdy se nemoc nemůže nekontrolovaně šířit a profituje z toho tedy i jedinec, který očkování podstoupit nemohl.

S ohledem na rozsah celé očkovací kampaně a omezenou dostupnost vakcín bylo také nutné určit prioritní skupiny obyvatel, pro které bude očkování dostupné nejdříve. V zemích EU se jednalo zejména o starší osoby, obyvatele a pracovníky zařízení dlouhodobé péče, zdravotnické pracovníky a chronicky nemocné osoby, které mohou být více ohroženy vážným průběhem onemocnění COVID-19. K 7. listopadu 2021 bylo v zemích EU a EHP aplikováno více než 599 milionů očkovacích dávek; to znamená, že více než tři čtvrtiny dospělé populace měly očkování dokončeno [12].

Zdroje:

1. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP, Státní zdravotní ústav. Co je očkování proti infekčním onemocněním? Národní zdravotnický informační portál, 2020.
2. World Health Organization. How do vaccines work?
3. Klika J. Přehledně: Čtyři typy vakcín proti nemoci covid-19. Akademie věd České republiky, 2021.
4. European Medicines Agency. AstraZeneca’s COVID-19 vaccine: EMA finds possible link to very rare cases of unusual blood clots with low blood platelets.
5. Polack FP et al. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. N Engl J Med 2020; 383:2603-2615.
6. Baden LR et al. Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine. N Engl J Med 2021; 384:403-416.
7. Voysey M et al. Safety and efficacy of the ChAdOx1 nCoV-19 vaccine (AZD1222) against SARS-CoV-2: an interim analysis of four randomised controlled trials in Brazil, South Africa, and the UK. The Lancet 2021;397(10269):99-111.
8. Sadoff J et al. Safety and Efficacy of Single-Dose Ad26.COV2.S Vaccine against Covid-19. N Engl J Med 2021;384:2187-2201.
9. Stowe et al. Effectiveness of COVID-19 vaccines against hospital admission with the Delta (B.1.617.2) variant.
10. Mizrahi et al. Correlation of SARS-CoV-2-breakthrough infections to time-from-vaccine. Nature Comm 2021;12:6379.
11. Barda et al. Effectiveness of a third dose of the BNT162b2 mRNA COVID-19 vaccine for preventing severe outcomes in Israel: an observational study. The Lancet 2021;398(10316):2093-2100.
12. European Centre for Disease Prevention and Control. Overview of the implementation of COVID-19 vaccination strategies and deployment plans in the EU/EEA.