Informační přetížení (popř. informační obezita)
Informační přetížení je jedním z průvodních jevů (i charakteristik) informační společnosti, jež je založena na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí života společnosti – a to v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Pojem informační přetížení se ve společenských vědách začal uplatňovat v polovině 60. let 20. století, kdy jej americký politolog Bertram Gross definoval jako stav, v němž množství přijímaných a zpracovávaných informací překročí omezenou kognitivní kapacitu člověka. Informační přetížení snižuje kvalitu rozhodování jedince (např. v rámci schopnosti rozlišit podstatné od nepodstatného apod.), přispívá k frustraci a stresu. Britský psycholog David Lewis zavedl v této souvislosti pojem „informační únavový syndrom“ (information fatigue syndrome). Charakterizuje jím stav, kdy jedinec, jenž je vystaven vlivu nadměrných informací, trpí fyzickými obtížemi (např. zvýšeným krevním tlakem, bolestmi hlavy, zažívacími obtížemi apod.). Následně se mohou dostavit i potíže psychické, tedy nesoustředěnost, podrážděnost, agresivita, či naopak strnulost, netečnost či úzkost.
Pro informačně přetíženou společnost je příznačné snížení kvality informací, rozmach sekundární analfabetizace, kdy příjemce není schopen porozumět delšímu textu, rozmach plagiátorství, nedostatek kreativity a flexibility absolventů škol či zaměstnanců, rozkvět konspiračních teorií, omezení soukromí i rostoucí snaha státní kontroly informací. Informační přetížení, jemuž čelí současná společnost, nejlépe vystihuje aktuální „éra zettabytů“ (viz graf), jednotky s 21 nulami, kterou měříme množství informací v našich počítačích.
Prevencí negativních důsledků informačního přetížení je informační hygiena jako nedílná součást hygieny duševní (tzn. systému pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení či znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy).
Zdroje: