O projektu

Cílem interdisciplinárního projektu, propojujícího žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy, je snížit míru infodemie nejen ve vztahu k onemocnění COVID-19, ale též k dalším budoucím epidemií, a to za pomoci identifikace vybraných forem zkreslování informací v médiích (např. neadekvátní práce novinářů s daty, neadekvátní volba referenčních příkladů a srovnání, nedostatečná znalost lékařské terminologie apod.), jimž lze čelit nástroji novinářské a mediální etiky, resp. „žurnalistiky založené na důkazech”. Projekt využívá prvků umělé inteligence, propojení relevantních odborníků a zajištění dostupnosti výsledků odborné i laické veřejnosti prostřednictvím webového portálu, resp. aplikací. Výstupy projektu jsou reflexí problémů reálné praxe v průniku žurnalistické a lékařské oblasti.

Infodemií zde rozumíme nepřiměřeně velké a rapidně se šířící množství informací, které vede k jejich zkreslování a znesnadňuje nalezení řešení problému. Infodemii v souvislosti se šířením nemoci COVID-19 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) na počátku roku 2020 za významné ohrožení zdraví obyvatelstva a schopnosti národních vlád zvládat šíření pandemie. Projekt se snaží využít znalosti a data z aktuálně probíhající krize pro rozvoj aplikované etiky v žurnalistice a také při vzdělávání současných i budoucích generací novinářů. Ač se v zahraničí i v tuzemsku objevují mediální projekty s cílem potlačení infodemie (např. AFP COVID-19 verification hub či Dezinfoservis portálu Seznamzpravy.cz), v České republice dosud neexistuje komunikační platforma primárně zaměřená na eticky sporné aspekty práce novinářů při referování o medicíně. Zahraniční zkušenosti navíc prokazují, jak nezbytné je tuto část novinářské etiky rozpracovávat (např. Deutsche Presserat či The Australian Press Council) a získané poznatky uvádět do vzdělávací a osvětové praxe žurnalistického pole. Zamýšlenou změnou je využití výsledků projektu – ověřených postupů „žurnalistiky založené na důkazech“ (eliminující neadekvátní zesilování informačního obsahu, nevhodnou práci s daty i referenčními příklady, nedostatečnou znalost problému a významu lékařských pojmů atd.) ve zpravodajských médiích i mimo ně.

Průběh první vlny pandemie COVID-19 v České republice nabízí jedinečný materiál vhodný k analytickému zpracování a především k inovacím v oblasti etického vzdělávání novinářů. Od prvních dnů epidemie byly podchyceny všechny pozitivní případy i veškeré epidemiologické a klinické charakteristiky. Na dostupná data a informace reagovala zpravodajská média v reálném čase a vždy šlo o hlavní zprávy dne, u kterých lze analyzovat šíření, dopad, možná zkreslení a jejich příčiny. Uvedené postupy, metody a techniky SHUV umožní na konci projektu pochopit hlavní příčiny infodemie a připravit, resp. zpřístupnit znalostní základnu pro inovace ve vzdělávání žurnalistů a redefinici novinářské a mediální etiky v České republice ve vztahu k lékařskému poli, což je jeden z nástrojů pro zmírnění dopadu současné i budoucí infodemie.

Výzkumný tým hlavního řešitele, FSV UK, provede v první fázi projektu komparaci normativního rámce zpravodajských médií a žurnalistiky v České republice ve vazbě na novinářskou etiku při referování o pandemiích s normativními rámci vybraných evropských zemí (např. SRN, Rakousko, VB). Z prvotních rešerší vyplývá, že jednotlivé formy tuzemské samoregulace žurnalistiky tuto problematiku nerozpracovávají. Komparace bude doplněna o právní analýzu (problematika svobody projevu a zodpovědnosti za vytváření a šíření informací; ověřování informací a jejich zodpovědné šíření zpravodajskými médii; povinnosti zpravodajských platforem při uchovávání obsahu; ochrana osobních údajů v rámci informování o pacientech, aj.).

Výzkumný tým LF MU zpětně zrealizuje kritickou analýzu postupně dostupných dat v různých fázích epidemie nemoci COVID-19 v České republice, přičemž budou identifikována slabá místa v systémech generujících tato data: např. počáteční nesrovnalosti mezi výstupy laboratoří a krajských hygienických stanic (KHS), dopad zpoždění práce KHS při větším incidenčním tlaku, dopad nesjednocené komunikace jednotlivých regionů apod. jako možných příčin infodemie.

Tým NEWTON Media provede pilotní analýzu medializace vybraných klíčových pojmů z lékařské terminologie za účelem 1) zjištění charakteru jejich role v mediálních obsazích a jejich zkreslování a 2) zmapování publicity identických vybraných pojmů na sociálních sítích, povědomí veřejnosti o těchto pojmech a jejich využití v argumentaci. Analýza proliferace lékařských pojmů na soc. sítích pomůže odhalit, jak na aktivní online veřejnost dopadaly informace z médií a jak si data/pojmy veřejnost na základě těchto informací interpretovala. Tím pomůže popsat projevy infodemie ve veřejné debatě a definovat pojmy a data s největším rizikem zkreslení běžnou veřejností. Výsledky pilotních analýz budou publikovány na webové platformě jako case study ilustrující zdroje a dopady infodemie.

Týmem FSV UK a analytiky NEWTON Media bude v průběhu celého projektu prováděna kvantitativní i kvalitativní obsahová analýza zpravodajských a sociálních médií v časovém úseku první vlny pandemie s cílem detekovat hlavní nesrovnalosti, klamavé či zkreslené informace, jejich zdroje a vzorce šíření v mediálním prostoru. Ke zvýšení robustnosti analýz budou podpůrně využity nástroje umělé inteligence, s nimiž mají oba týmy v rámci své dosavadní spolupráce již zkušenosti. I přes výzkumné nejistoty plánujeme vytvoření funkčního vzorku algoritmu, jenž dokáže zpracovat řádově desítky tisíc textů a provést jejich kategorizaci či označkování, shlukování dle podobnosti tématu, případně klasifikaci zdrojů a trajektorií šíření takových zpráv. Výstupy analýz umožní komplexní hledání asociací mezi datovými vstupy, jejich dopadem a rizikem jejich mediálního zkreslení. Úspěšnou aplikaci výstupů předkládaného projektu do samoregulačního prostředí žurnalistiky a zpravodajských médií v ČR je možné považovat za jeden z preventivních kroků budoucích infodemií, před nimiž varuje nejen WHO, ale též Evropská komise v materiálu Tackling COVID-19 disinformation – Getting the facts right / JOIN(2020) 8 final/, který byl publikován 10. června 2020.

Hlavním očekávaným přínosem tohoto projektu je zvýšení zdravotnické gramotnosti novinářů a dalších osob pracujících v tuzemských médiích, resp. akcentace eticky sporných aspektů při zpravodajském pokrytí zdravotnických témat. Vyšší zdravotnická gramotnost, akcentovaná v samoregulačním rámci tuzemské žurnalistiky, by se měla pozitivně projevit ve snížené míře mediální infodemie – předpokládáme menší přetížení informacemi, menší míru jejich zkreslování, adekvátnější práci s daty a lepší orientaci v lékařských pojmech. Kromě okamžitých dopadů na informační situaci v médiích a na informovanost (přeneseně též i na psychický stav) široké veřejnosti je naším cílem také inovace vzdělávání novinářů (prostřednictvím Syndikátu novinářů ČR a České televize jako aplikačních garantů projektu) a redefinice novinářské etiky ve vztahu k medicíně a veřejnému zdraví. Považujeme za nezbytné nalézt alespoň částečné odpovědi na otázky spojené s problematikou svobody projevu, zodpovědnosti za vytváření a šíření informací v časech epidemií či pandemií, uchovávání obsahu aj. To vše zároveň s ohledem na možné budoucí opakování epidemie (pandemie), na které by již měli být novináři a pracovníci v médiích lépe připraveni. Současná epidemie bude v novinářské praxi (a koneckonců i v myslích veřejnosti) nevyhnutelně vždy už sloužit jako referenční rámec pro jakékoliv další epidemie. I po jejím skončení tak dává smysl systematizovat informace, které o ní byly dostupné, uvést na pravou míru zkreslující a nepravdivé informace, které se vyskytly a přehlednou formou vše zpřístupnit. Pokud by zůstal tento referenční rámec pro novináře zkreslený, bude zkreslovat i data o jakýchkoli budoucích epidemiích. Očekávané pozitivní společenské přínosy a dopady předkládané projektu jsou v souladu s doporučeními WHO i EK.